Obsah
Stavební vývoj budovy zámku č. p. 1
Vilém Trčka z Lípy završil snahy svých předchůdců a v letech 1560 - 1567 rozšířil sídlo přístavbou dvou renesančních křídel zámku. Podnětem k nesmírně nákladné a náročné akci byla cesta českých šlechticů vstříc králi Maximiliánovi II. do italského Janova. Podobu gotického hradu dnes již neznáme. Dochovalo se nemnoho zbytků zdiva a válcová studniční věž. Na stejném místě stávalo i dřevěné hradiště (oppidum) o kterém je zmínka k roku 1068 v Kosmově kronice: "A tak se vitšina vojsk poidala k tim toem pánum a položili se táborem u hradu Opočna a pod ním." Při své janovské cestě Trčkové pravděpodobně získali i svého, dosud neznámého, stavitele. "Zámek Opočen od kamene dosti pěkně se sklepy doleními pro víno i pivo i jinými vrchními pro všeliké potřeby chování, kuchyní, špižírnou, světnicemi, komorami, se vším dostatkem pokojův i kašnou, kteráž vprostřed zámku jest a voda se po trubách žene, vystavený."
Požár na konci 17. stol. zničil především horní patro a střechu zámku. Snad již před touto událostí byly provedeny některé barokizující úpravy, radikální přestavba jižního křídla uzavřela a sjednotila arkádové nádvoří. Počátkem 18. stol navrhl architekt Giovanni Battista Alliprandi (asi 1665-1720) v přístavku jižního křídla malou rodinnou kaply sv. Anny. Strženy byly renesanční štíty, nově vybudována střecha a nádvorní rizality s kaplí sv Anny. Horní patro arkád přikrylo rovné kladí a renesanční růžové sgrafito bylo nahrazeno červeně natřenou fasádou, která dala zámku název "Červený Opočen". Klasické filozofické smýšlení se počátkem 19. stol. významnou měrou projevilo i ve stavební činnosti na Opočně. Snížením zdi, která uzavírala nádvoří zámku se otevřel výhled do nově zakládaného přírodně krajinářského parku. Ze stejného důvodu byl k jídelně přistavěn balkón.
Po náročných opravách arkád r. 1877 se počátkem 20. stol. za Josefa Colloredo-Mansfelda výrazně změnilo uspořádání a využití nově upravených a modernizovaných interiérů zámku. Především reprezentační prostory nabyly dojmu noblesy a bohatství díky silnému vlivu francouzské kultury. Od 70tých let 20. stol. probíhá postupná obnova a konzervace budov, interiérů i sbírek.
Trojkřídlá dvoupatrová budova kolem obdélného nádvoří na východ otevřeného terasou do parku. Křídla zámku do nádvoří otevřena arkádami v přízemí a I. patře s půlkruhovými oblouky nesenými toskánskými sloupy, v II. patře s rovným kladím a dvojnásobným počtem sloupů. Na konci bočních křídel jsou do nádvoří obrácené přístavky členěné vysokými pilastry. Fasády zámku jsou barokně upraveny s barevností odpovídající asi pol. 18.stol. Okna jsou jednoduchá s pískovcovým ostěním, na západní a severní straně v patrech jsou okna sdružená. Do zámku je přístup přes empírovou železnou bránu uzavírající I. nádvoří s hospodářskými budovami, konírnami a jízdárnou. Vstup do II. nádvoří je průjezdem v severním křídle. Kamenný znak Colloredů završuje jednoduchý pískovcový portál s dřevěnými vraty. Místnosti v přízemí zámku jsou zaklenuty několika typy renesančních kleneb, v patrech jsou stropy ploché s ranně barokní, nebo klasicistní, štukovou výzdobou.
