Stavební vývoj areálu

Stavební vývoj v datech

 

OBDOBÍ

ČINNOST

1068

První písemná zpráva o "oppidu" Opočně v Kosmově kronice. Jeho podobu dnes neznáme. Archeologické nálezy v roce 2010 vyvrátily domněnky, že hradiště nemuselo stát v místě dnešního zámku.

kolem 1330?

Rod Drslaviců staví gotický hrad. Jeho přesná dispozice není známa. Hradní palác stál v místech dnešního jihozápadního nároží zámku. Hradní příkop přetínal ostroh pod dnešním sevením křídlem zámku. Válcová bašta stojící vně příkopu sloužila jako studna.

1425

Hrad byl pobořen a vypálen vojsky Sirotků. Rozsah poškození neznáme.

1480 - 1488

V tomto období snad probíhala částečná obnova hradu pro vysoké úředníky Samuela z Hrádku, nebo Jana z Janovic a Petršpurka.

1495 - 1516

První majitel Opočna z rodu Trčků z Lípy Mikuláš mladší skupuje okolní statky a zakládá rozsáhlé domínium s výnosným hospodářstvím. Lze soudit, že přistoupil k dílčím úpravám hradu jako centra nově budovaného panství. O kamenické výzdobě svědčí okenní ostění zazděné ve střední části západního křídla zámku.

1517 - 1537

Zdeněk Trčka z Lípy a na Vlašimi přistoupil k rozsáhlejším stavebním úpravám v gotickorenesančním duchu. Dnes o nich víme mimo jiné i díky nálezu druhotně použitých okenních ostění, učiněném v jihozápadním koutě nádvoří.

1560 - 1567

Vilém Trčka z Lípy a na Veliši staví dnešní křídlo průjezdu a větší část západního křídla, obě s dvoupatrovou arkádou. Stavitel ani architekt není znám.

1567 - 1569

Bezprostředně po výstavbě zámku přistoupil Vilém Trčka ke stavbě rodové hrobky v kostele zasvěceného Nejsv. Trojici. Stavební činnost poté zřejmě pokračovala výstavbou pivovaru a hospodářských budov. Před rokem 1600 byla v blízkosti zámku založena obora.

1602

Stavba zámeckého letohrádku a založení zahrady.

kolem 1635

Městský příkop překlenula spodní část míčovny, později využívané jako sýpka a pivní sklepy.

kolem 1690

Požár zničil především horní patro a střechu zámku. Radikální přestavba jižního křídla sjednotila a završila stavbu hlavní budovy. Úpravy v barokním stylu vedl významný architekt G. B. Alliprandi.

1716 - 1720

Stavba úřednické budovy č.p. 2, pravděpodobně poté upraveny i ostatní hospodářské budovy.

před 1800

Mezi pivovar a zámeckou budovu byla postavena budova důchodu s novým přístupem do studniční bašty.

1800 - 1820

Provedeny dílčí úpravy zámku, po požáru r. 1812 přestavba hospodářských budov, výstavba nové oranžerie a skleníku a úprava letohrádku. V údolí Zlatého potoka byl založen romantický park s rybníčky a drobnými stavbami.

1858 - 1887

Přestavba jízdárny, odstraněna zeď uzavírající nádvoří a rekonstrukce arkád severního a západního křídla.

1905 - 1925

Josef Colloredo-Mannsfeld nechal provést rozsáhlé úpravy interiérů zámku, dostavbu kulečníkového sálu a úpravu studniční bašty.

1961 - 1990

V letech 1974 -1992 probíhala obnova fasád, reinstalace a restaurování interiérů a sbírek.

1993 - 2014

Restaurování arkád zámku (1999-2000), komplexní oprava staveb v údolí Zlatého potoka po povodni v r. 1998, reinstalace a rozšiřování expozic /expozice s obrazovým fondem, zejména obrazárny (2010 a 2013), rozšíření expozic o pánskou koupelnu (2011), rozšíření expozic o apartmá Kinských (2012), zřízení komerčního prostoru tzv. tabulnice (2014)/, opravy střech, rekonstrukce krovu a střešního pláště jízdárny (2012), příprava realizace stavebních úprav dvora kočároven a interiéru jízdárny (2013), zpracován projekt revitalizace zámeckého letohrádku (2013)

I přes znovuobnovení restitučního sporu o SZ Opočno v roce 2014 ředitelství NPÚ, územní památkové správy na Sychrově, pod jehož správu zámek spadá, a správa zámku nadále spravují zámek dle svých nejlepších možností a schopností. (Informace o restituci zámku)

Stavební vývoj jednotlivých staveb areálu

 

Budova zámku č. p. 1

Vilém Trčka z Lípy završil snahy svých předchůdců a v letech 1560 - 1567 rozšířil sídlo přístavbou dvou renesančních křídel zámku. Podnětem k nesmírně nákladné a náročné akci byla cesta českých šlechticů vstříc králi Maximiliánovi II. do italského Janova. Podobu gotického hradu dnes již neznáme. Dochovalo se nemnoho zbytků zdiva a válcová studniční věž. Na stejném místě stávalo i dřevěné hradiště (oppidum) o kterém je zmínka k roku 1068 v Kosmově kronice: "A tak se vitšina vojsk poidala k tim toem pánum a položili se táborem u hradu Opočna a pod ním." Při své janovské cestě Trčkové pravděpodobně získali i svého, dosud neznámého, stavitele. "Zámek Opočen od kamene dosti pěkně se sklepy doleními pro víno i pivo i jinými vrchními pro všeliké potřeby chování, kuchyní, špižírnou, světnicemi, komorami, se vším dostatkem pokojův i kašnou, kteráž vprostřed zámku jest a voda se po trubách žene, vystavený."

Arkády 2. patra zámku

Požár na konci 17. stol. zničil především horní patro a střechu zámku. Snad již před touto událostí byly provedeny některé barokizující úpravy, radikální přestavba jižního křídla uzavřela a sjednotila arkádové nádvoří. Počátkem 18. stol navrhl architekt Giovanni Battista Alliprandi (asi 1665-1720) v přístavku jižního křídla malou rodinnou kapli sv. Anny. Strženy byly renesanční štíty, nově vybudována střecha a nádvorní rizality s kaplí sv. Anny. Horní patro arkád přikrylo rovné kladí a renesanční růžové sgrafito bylo nahrazeno červeně natřenou fasádou, která dala zámku název "Červený Opočen". Klasické filozofické smýšlení se počátkem 19. stol. významnou měrou projevilo i ve stavební činnosti na Opočně. Snížením zdi, která uzavírala nádvoří zámku se otevřel výhled do nově zakládaného přírodně krajinářského parku. Ze stejného důvodu byl k jídelně přistavěn balkón.

Opravy arkád r. 1877

Po náročných opravách arkád r. 1877 se počátkem 20. stol. za Josefa Colloredo-Mansfelda výrazně změnilo uspořádání a využití nově upravených a modernizovaných interiérů zámku. Především reprezentační prostory nabyly dojmu noblesy a bohatství díky silnému vlivu francouzské kultury. Od 70tých let 20. stol. probíhá postupná obnova a konzervace budov, interiérů i sbírek.

Trojkřídlá dvoupatrová budova kolem obdélného nádvoří na východ otevřeného terasou do parku. Křídla zámku do nádvoří otevřena arkádami v přízemí a I. patře s půlkruhovými oblouky nesenými toskánskými sloupy, v II. patře s rovným kladím a dvojnásobným počtem sloupů. Na konci bočních křídel jsou do nádvoří obrácené přístavky členěné vysokými pilastry. Fasády zámku jsou barokně upraveny s barevností odpovídající asi pol. 18.stol. Okna jsou jednoduchá s pískovcovým ostěním, na západní a severní straně v patrech jsou okna sdružená. Do zámku je přístup přes empírovou železnou bránu uzavírající I. nádvoří s hospodářskými budovami, konírnami a jízdárnou. Vstup do II. nádvoří je průjezdem v severním křídle. Kamenný znak Colloredů završuje jednoduchý pískovcový portál s dřevěnými vraty. Místnosti v přízemí zámku jsou zaklenuty několika typy renesančních kleneb, v patrech jsou stropy ploché s ranně barokní, nebo klasicistní, štukovou výzdobou.

 

Děkanský kostel Nejsvětější Trojice

Po dokončení stavby zámku v r. 1567 nechal Vilém Trčka z Lípy postavit novou zámeckou kapli s rodovou hrobkou. (Vilém, manželka Barbora, Jaroslav a jeho maličký syn Jan Karel, Johanka, Jaroslav Kryštof). Kaple byla zasvěcena Nejsvětější Trojici. Původní hradní kaple zasvěcená sv. Ondřejovi byla, zdá se, v jiném místě. Snad v jihozápadního nároží zámku. "V témž městě je kostel založení Svatý Trojice a škola i fara nákladem J. M. pánů Trčkův vystaven a dobře zpraven." - urbář 1598.

Děkanský kostel

Kolem roku 1716 byl kostel barokně upraven patrně dle návrhu G. B. Alliprandiho (asi 1665-1720). Úpravy se dotkly především exteriéru a zařízení kostela. Bylo dostaveno průčelí s dvěma nakoso postavenými věžemi a zaobleným nárožím, upraven byl presbytář, okenní otvory a fasáda. Po dokončení barokní úpravy byla ke kostelu Nejsvětější Trojice přenesena také farnost od kostelíka P. Marie.

Interiér kostela

Ve své podstatě renesanční interiér kostela je tvořen síňovým trojlodím s půlkruhově uzavřeným presbytářem. Trojlodí je členěno pěti páry sloupů s volutovými hlavicemi, sklenuto je křížovou žebrovou klenbou. Kruchta ze tří stran obtáčející loď je nesena jónskými sloupy, kamenná poprsnice je zdobena tesanými emblémy a rostlinnými ornamenty. Na jižní straně presbytáře je oratoř chodbou spojená se zámkem, pod ní sakristie a hrobka rodu Trčků přenesená sem r. 1884. Fasáda je členěna vertikálními pásy bosáže, v dolní části plochými obdélnými rámci. Okna jsou obdélná ukončená segmentem, portály mají jednoduchá ostění s uchy. Věže se skoseným nárožím, malými okny a ciferníky hodin jsou kryty cibulí s lucernou. Nad střechu presbytáře vystupuje věžička - sanktusník.

Zařízení kostela:
Kazatelnu, hlavní oltář z veronského mramoru s mozaikou "Pietra dure" a relikviář zhotovil G. B. Bulla v letech 1711 a 1715. Barokní je také mramorová křtitelnice.
Mohutné figurální náhrobníky Viléma (+1569) a Jaroslava (+1588) Trčky z Lípy. Za vítězným obloukem na epištolní straně, v místech vstupu do původní hrobky Trčků z Lípy byl r. 1881 postaven náhrobní kámen Jeronýmu Colloredo-Mansfeldovi (1842-1881), navržený prof. Zumbuschem.
Malý pseudorenesanční oltář na severní straně lodi sem byl přenesen z kostelíka P. Marie, stejně jako obrazy z r. 1833 Smrt sv. Josefa a Zmrtvýchvstání od F. Waldmüllera (1793-1865), umístěné na kruchtě.

 

č. p. 3 Děkanský úřad

Renesanční jádro domu bylo barokně přestavěno a upraveno na farní budovu počátkem 18. stol. spolu s úpravou kostela.

Obdélná jednopatrová stavba, krytá sedlovou střechou, je svoji jižní stranou provázána s fragmenty středověké hradby. Sklep a část přízemí je zaklenut, patro je plochostropé. Vnitřní prostory domu byly několikrát upravovány. Barokní fasáda, upravená v r. 1884, je členěna římsou, nárožními pilastry a obdélnými okny s šambránami. Nad vstupním portálkem je ve štukovém rámu vsazen obraz sv. Václava.

Vpravo od budovy je k hradební zdi přistavěna klasicistně upravená kaplanka. Dům sloužil v letech 1623 - 1723 jako škola, od 18. stol jako farní a později jako děkanský úřad.

 

Hospodářské budovy s jízdárnou č.p. 378

uzavírají spolu s budovou zámku na východě, spojovacím přístavkem na jihu a budovou pivovaru na severu obdélný prostor I. nádvoří. Toto prostranství bylo k hospodářským účelům využíváno již r. 1635: "Vedle též sladovně pivovarské a nad klenutím, kudy se do zámku jede, je světnice kancelářská,...Vedle té světnice jsou sklepové 2 pro potřeby rozličné. Nahoře z komůrky světnička udělána. A vedle té kanceláře táhnou se obilnice nad marštalemi ke kovárně... Jsou vedle týchž marštalí kovárny 2 s potřebami se všemi. Nad pivovarem jest pekárna, v též jest světnice o jednom voknu prostém..." V maštalích bylo celkem stání pro 51 koní.

Do dalšího osudu budov zasáhl požár:" Dne 12. ůnora 1811 byl v opočenském zámku hlučný ples, ku kterému se mnoho vzácných hostů a cizích vrchností sjelo. A právě když bylo vše v nejlepším, vypukl oheň v panských konírnách hned za farním kostelem, kterýž také panskou jízdárnu zachvátil."Tato nešťastná událost se stala důvodem poměrně rozsáhlé přestavby hospodářského zázemí.

Hospodářské budovy a konírny

Na jižní straně u městské hradby byly kolem r. 1910 nově upraveny konírny s vysokou valenou klenbou a ve dvoře za kostelem zřízeny kočárovny. Dnes je v přízemí budovy hospodářské zázemí zámku s pokladnou a v patře byty.

Hlavní částí hospodářských stavení je protáhlá obdélná jednopatrová budova s hladkou fasádou členěnou obdélnými okny, v patře s šambránami. Přízemí je zaklenuto valenou klenbou s výsečemi. V patře jsou stropy ploché. Přízemí bylo využíváno jako konírny, v patře bývaly úřadovny a důchodní byty.

Jízdárna

Jízdárna je prostorná obdélná budova s průčelím otočeným na Trčkovo náměstí. Fasáda v průčelí je členěna svislými pásy bosáže a čabrakou v trojůhelníkovém štítu. Okna orámovaná šambránou a podokenní římsou, jsou zakončena segmentovým obloukem. Vrata s motivy sluncí a vějířem v segmentu jsou vsazena do pískovcového ostění.

 

Pivovar a úřednický dům č.p. 2

Vaření piva bylo pro Trčky z Lípy nejvýnosnějším hospodařením. V období přestavby zámku za Viléma Trčky z Lípy byl nově upraven i pivovar a sladovny.

Pivovar v Opočně

Urbáři z r. 1598 uvádí, že se v něm "do roka přinejmenším 150 varů, každý po 28 sudech dělalo, a bylo ze sudu 28 grošů čistého užitku". Vaření piva pokračovalo až do roku 1935.

Úřednická budova je v jádře pozdně renesanční objekt přistavěný snad v pol. 17. stol. k pivovaru. Nejstarší částí budovy je zaklenutý sklep vybíhající několik metrů mimo obrys budovy směrem k jízdárně, snad pozůstatek mostních oblouků. "Vedle též sladovně pivovarské a nad klenutím kudy se do zámku jede, je světnice kancelářská, v níž jsou dvě vokna prohlédací, almary dvě pro registra, almárky 3..." Po přestavbě J. Quadroniho v letech 1716-20 budova sloužila jako kanceláře vrchnostenského úřadu a později soudu." Dne 24. června 1858 přesídlil na Opočen přičiněním knížete pána c. k. okresní úřad s úřadem berním." Dnes je v majetku města.

Úřednický dům je jednopatrová čtyřkřídlá budova s valbovou střechou kolem čtvercového dvora s dřevěnou pavlačí. Fasáda hlavního průčelí je členěna kordonem a lisenovými pásy, v patře bosovanými.

Uřednická budova a pivovar, 19. století

V přízemí je zaklenutý průjezd do dvora a vstupní portál s šambránou a supraportou s dekorativním klenákem. Okna jsou rámována šambránou. Část přízemních prostor je zaklenuta, část přízemí a patro je plochostropé.

 

Letohrádek, č.p. 37

Po smrti Kryštofa Jaroslava Trčky z Lípy se jediným dědicem opočenského panství stal Jan Rudolf (1577-1634). Ten kolem roku 1602 nechal postavit za městskými hradbami letohrádek. "V tom (lusthauzu) jsou světnice dvě. Laboratorium pro distilování vod jedno. Při témž lusthauzu jest zahrada kořenná štípím rozličným vysazená a zdí vohrazená." (Inventář z r. 1635) Vzorem pro jeho realizaci byl královský letohrádek v pražské Staré královské oboře v Bubenči.

Letohrádek

Stavba patřící do okruhu severské pozdní renesance je jednopatrová obdélná s vysokými štíty na průčelí. Přízemí je do tří stran otevřeno půlkruhovými arkádami na pilířích, patro je členěno slepými arkádami. K jižnímu nároží přiléhá schodišťová věž zastřešená kolem r. 1815 cibulovou bání s lucernou, na níž navazuje chodba vedoucí po zbytcích městské hradby do kostela a zámku.

Vzhled letohrádku pozměnily empírové úpravy prováděné kolem r. 1810. za Rudolfa Josefa Colloredo-Mannsfelda. V r. 1972 bylo přízemí upraveno na obřadní síň a patro na výstavní síň nesoucí jméno Františka Kupky.
 

Míčovna, č. p. 7

Po r. 1602 zahájil Jan Rudolf Trčka stavbu míčovny. "Mezi lusthauzem a branou městskou v nově vystavený, avšak ještě nedohotovený jest." (Inventář zámku opočenského, 1635) Pozdně renesanční obdélná stavba se sedlovou střechou byla vztyčena nad příkopem městského opevnění. Dřevěná konstrukce rozdělila vysoký prostor nad příkopem na tři patra. Při klasicistní přestavbě byla posunuta průčelní zeď se štítem tak, aby mohla být rozšířena komunikace dnešní Zámecké ulice.

Míčovna

Průčelí s trohůhelníkovým volutovým štítem zakončeným piniovými šiškami je členěno římsou a oblouky. V přízemních obloucích jsou vsazena dvoje jednoduchá vstupní vrata s pískovcovým ostěním.

Asi od 18. stol. budova sloužila jako špýchar, později jako sklad.