Opočno, vlny a plachty?

Jaký byl život na moři v 16. až 18. století? Jak se stavěly velké plachetnice? Tak toto a mnohé další Vám přiblíží výstava „Na vlnách pod plachtami“ v Muzeu východních Čech v Hradci Králové. Tato akce je další, na kterou Státní zámek Opočno zapůjčuje exponáty ze svých sbírek.

Ve výpůjčce se nachází i námořní trombónová puška ráže 41mm vyrobená v Londýně 18. století. Trombóny byly palné zbraně, nejčastěji pistole nebo karabiny, s charakteristickým trychtýřovitým ústím hlavně. (Naši nejmenší návštěvníci je v prohlídkách často překřtívají - podle jejich asi nejslavnějšího majitele - na „rumcajsovky“.) Kromě populárního večerníčkovského desperáta však trómbony neméně obratně užívali též ochránci dostavníků či bank nebo dozorci věznic. Oficiálně zavedeny byly ale i v ozbrojených silách, zejména právě v námořnictvu. Námořní verze těchto zbraní mívaly (právě jako opočenský exemplář) hlavně z mosazi, které snášely mořské prostředí lépe než hlavně železné. Rozšířené ústí mělo zajistit větší rozptyl střely, což byla ovšem mylná představa. Tvar hlavně výstřelem pokrytý prostor nijak nezvětšoval, podstatné pro kýžený účinek bylo nabíjení hromadnou střelou - například větším počtem menších kulí nebo větších broků. Z historických pramenů víme, že střelci do trombónů neládovali vždy pouze a jen oficiální střelivo. Existují svědectví o střelbě rozličnými předměty původně jiných funkcí. (Rovněž palbu jednotlivým žaludem praktikovanou na řáholeckých pasekách zmíněným kresleným banditou ve vojenských příručkách nenajdeme. Popírá totiž hlavní účel trombónu - totiž přivození smrti - a to nejlépe skupině osob jediným výstřelem. Rumcajs byl na rozdíl od členů námořnictva starý ekolog a humanista. A za to bere body :-).)

Více o výstavě naleznete na tomto odkazu.